Největší zlatý nuget na světě vážil desítky kilogramů.
Přesto že je zlato velmi vzácné, bylo patrně prvním kovem, který vůbec člověk objevil. To proto že zlato se vyskytuje na zemi taky jako volně ležící zlaté nugety.
Sydney - Přesto že je zlato velmi vzácné, bylo patrně prvním kovem, který vůbec člověk objevil. To proto že zlato se vyskytuje na zemi taky jako volně ležící zlaté nugety.
Dodnes lze zlaté nugety najít na četných místech v Austrálii, na Aljašce nebo v pouštním písku Kalifornie. Menší i větší nugety nás stále fascinují. Vůbec největší dosud nalezený zlatý nuget byl pojmenován "Welcome Stranger." Byl nalezen 5 února 1869. Jeho nálezci byli John Deason Richard Oates.
Zlaté nugety jsou dnes vzácnější než diamanty. Vyskytují se jen při zemském povrchu a lidé jich nachází stále méně.
I ty největší objevené zlaté nugety již byly přetaveny na zlato. Tento osud potkal bez vyjímky i ten největší z nich. I proslulý nuget Welcome Stranger nalezený pouhé 2,5 cm pod povrchem země a vážící 2520 uncí, tedy asi 78.38 kg byl roztaven stejně jako všechny ostatní.
Největší nalezený nuget, který je ještě stále k vidění v Golden Nugget Casino v Las Vegas byl také nalezen v Austrálii a to v r. 1980. Váží úctyhodných 27 kilogramů.
Ryzost nugetů se pohybuje obvykle mezi 82 procent a 97 procent zlata. Zbývající část tvoří převážně stříbro. Klenotnící popisuji čistotu nugetů jako 20 - 23 karátů.
POKLADY LATINSKÉ AMERIKY
Cesta k nezávislosti Nové Granady a Gran Colombia 1821–1830
Španělské državy v Americe byly tvořeny dvěma místokrálovstvími. V Severní a Střední Americe to bylo Nové Španělsko a v Jižní Americe místokrálovství Peru. Z něho se roku 1717 vyčlenilo třetí místokrálovství Nová Granada rozkládající se na území dnešního Ekvádoru, Kolumbie, Panamy, Venezuely, severovýchodní části Peru, západní části Guyany a severní části Brazílie. 1776 pak přibylo čtvrté místokrálovství La Plata se sídlem v Buenos Aires jehož součástí byla území Argentiny, Uruguaye, Paraguaye a Bolívie.
Války za nezávislost
K rozpadu španělského impéria v Americe přispěly napoleonské války. Francouzská invaze na Iberský poloostrov, útěk portugalské královské rodiny do Brazílie 1807 a okolnosti doprovázející abdikaci španělských monarchů Karla IV. a Ferdinanda VII. na jaře 1808 zažehly ve španělské Americe vlnu povstání. Začaly vznikat junty, které měly zabezpečit nezávislost jednotliv ých regionů na Francii. Úspěšné byly v Nové Granadě (Kolumbie), Venezuele, Chile a Río de la Plata (Argentina).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
