Na jaře loňského roku byl v blízkosti Wickham Market v jihovýchodním suffolku odhalen detektorem kovů hledače-amatéra poklad čítající 783 antických britských zlatých mincí. Jedná se o jeden z největších nálezů keltských zlatých mincí, které kdy byly v Anglii nalezeny. Nález má velký význam, protože se jej podařilo nalézt in situ, tedy tak, jak byl v hliněné nádobě před 2000 lety zakopán. Zástupci z british Museum a rady hrabství suffolk navíc ve dnech 14. a 15. října dodatečně provedli malý výkop. Výsledkem dvoudenní akce bylo nalezení dalších 42 zlatých mincí a zjištění, že poklad byl uložen do jámy vykopané v pozdně keltské době na kraji příkopu.
Nález
Nalezený poklad obsahoval celkem 825 mincí. Všechny mince s výjimkou dvou mincí razili Icenové ve Východní Anglii, tedy příslušníci kmenu, jehož královna Boudica je dodnes známa. Dvě odlišné mince pocházejí z Lincolnshire. Pět nejstarších zlatých mincí typu Snettisham se razilo mezi 40. a 30. rokem před Kristem. Velká část pokladu z Wickham Market – 818 mincí – patří k typu Freckenham a pravděpodobně byly raženy od roku 20 před Kristem do roku 15 po Kristu dvěma nebo třemi různými vládci kmene Icenů. John Talbot, specialista na keltské mince východní Anglie, zastává názor, že poklad z Wickham Market byl zakopán asi v roce 15 n. l.
Nálezce
Převážná část nalezeného pokladu se dostala na denní světlo minulé Velikonoce, když šedesátiletý mechanik Michael zkoumal pole v okolí Wickham Market. Na tomto území se pohybuje přes 25 let, nikdy předtím tady ovšem zlaté mince neobjevil. Zprvu byl jeho nález malý, našel zrezivělý hřebík. Poté v neděli 16. března 2008 na lezl první zlatou minci, kterou za pomoci internetu identifikoval jako zlatý statér typu Freckenham. Další víkend bylo pole pokryto tenkou sněhovou pokrývkou. Mrzlo. I přesto, že mrzlo, se Michael na velikonoční neděli šel podívat na své pole. V blízkosti místa, kde našel první mince, objevil dalších osm zlatých statérů. Místo označil několika kameny a spokojeně odešel domů, aby si vypil šálek čaje. Své jednání vysvětlil následovně: „Říkal jsem si, že tyto mince na mě čekaly 2000 let, mohou tedy počkat ještě jednu noc.“ Na velikonoční pondělí dne 24. března se Michael vrátil na pole a začal rýčem kopat v jílovité půdě, která od roku 1980 nebyla obdělávána. „Bylo to, jako když řežete kousky čokoládového koláče.“ Takto popsal své dojmy. Opatrně vykopal 774 zlatých statérů. Většina z nich se nacházela pouze 15 až 18 cm pod povrchem a některé byly uložené v černém hliněném hrnci. Horní část nádoby byla uražená od nárazu pluhu a mince byly roztroušeny na ploše o velikosti 5–10 čtverečních metrů. Michael se vrátil domů, omyl mince v teplé vodě a informoval vlastníka půdy, který ihned vyrozuměl archeologickou službu v hrabství. Když jsem se s Michalem setkal a zeptal se ho, jaké měl pocity z nálezu pokladu, odpověděl mi: „Bylo to jako velká výhra, ale mě peníze nezajímají. Dějiny mi to dopřály. Celý život sbírám mince, a toto je můj životní nález. Nezáleží mi na tom, jakou má hodnotu a také nechci být slavný. Jsem už dost starý na to, abych si vzpomněl na to, jak pan Tricker našel v roce 1968 pět zlatých torques u Belsteadu. Dostal zato 45 000 liber a celý zbytek života jej obtěžovali lidé, kteří jej žádali o milodary. Neuvádějte proto prosím mé příjmení, říkejte mi jenom Michael.“
Hodnota nálezu
Ještě několik měsíců bude trvat, než se nálezce a vlastník půdy dozvědí, jakou skutečnou hodnotu má poklad z Wickham Market. Ian Leins, kurátor keltských mincí v British Museum, vypracoval s pomocí Johna Talbota přesnou studii mincí, kterou předá Dr. Peterovi Deanovi, královskému státnímu zástupci ze Suffolku, který během Velikonoc 2009 mince posoudí. Poté
„Treasure Valuation Committee“ stanoví aktuální tržní hodnotu nálezu na základě vyhodnocení nezávislých znalců. Můžeme se na tomto místě pouze dohadovat, jaká je dnešní hodnota nálezu. Katalogové ceny jednotlivých kousků se pohybují mezi 250 librami a 700 librami pro mince stupně zachovalosti pěkný až velmi pěkný. Čím ale poklad z Wickham Market před 2000 lety opravdu byl? Zde přichází na řadu spekulace. Také Dr. John Sills, expert na rané galské a britské zlaté mince, nedokáže uvést přesné číslo: „Vaši otázku nelze zodpovědět. Je bezvýznamné, ptát se na současnou
hodnotu antických mincí, protože Keltové neměli ani televizi ani ledničku, a my si moc často oštěp a štít do domácnosti nekupujeme. Prakticky jedinou transakcí, o které máme záznamy, je výplata mzdy vojákům ve 3. a 2. století před Kristem. Ve 3. století před Kristem se za jeden měsíc služby vyplácel jeden zlatý statér, ve 2 století před Kristem dělostřelec ve vojenském tažení dostával 5, rytíř 10 zlatých statérů. Veškeré úvahy překračující tento rámec jsou pouze spekulacemi.“
Majitel
Kdo vlastně poklad z Wickham Market vytvořil a zakopal? A proč? Již množství a hodnota mincí naznačují, že musel patřit bohatému králi nebo královně Icenů – nebo možná lidu, kterému vládli; jinými slovy, mohlo by se jednat o druh „státního pokladu“, který byl sestaven a zakopán pro blaho společnosti. Takové obrovské množství zlata nemůže představovat úspory bohatého obchodníka, úspěšného zemědělce, šikovného řemeslníka ani obchodně zdatného válečníka. Majitel musel mít moc nad velkou spoustou lidí. Pokud by zlaté mince skutečně patřily nějakému králi, pak by to byl pravděpodobně král Icenů, který vládl před králem Antedem.
Proč byl poklad zakopán?
Proč bylo nashromážděno tak obrovské množství zlata? Došlo ke ztrátě králových úspor po jeho smrti, neboť jeho choť královna nevěděla, kde její manžel královský majetek zakopal? Nebo tyto mince někdo shromáždil, aby uhradil nějakou speciální, významnou platbu? Pokud ano, komu a za co? Skutečnost, že poklad z Wickham Market obsahuje výhradně zlaté statéry, že v něm nejsou žádné zlaté čtvrtstatéry, ani žádné stříbrné mince, žádné klenoty, zlaté pruty a skoro všechny mince byly vyraženy zřejmě během krátké periody 20 až 30 let, si zdůvodňuji tím, že mince byly shromážděny během krátké doby, aby byly použity k úhradě nějaké platby. V úvahu přichází tři různé druhy platby:
1) Votivní dar bohům? Mohlo by být podstatné, že poklad z Wickham Market byl nalezen v blízkosti objektu obklopeného příkopy v blízkosti jižní hranice kmenového území. U podobných hranic kmenového území bylo nalezeno sedm velkých keltských pokladů, proto někteří badatelé jsou názoru, že tato území měla sakrální význam.
2) Peníze na válečné účely?
Období deseti let mezi roky 10 a 20 po Kristu se jeví jako období mnoha změn ve Východní Anglii. Pravděpodobně to bylo pro Iceny období ohrožení, ať již skutečného nebo domnělého. Tasciovanos, král Catuvellaunů, který vládl 30 let, zemřel okolo roku 10 po Kristu. Jeho syn Cunobelin si podmanil Camulodunon (Colchester) a podřídil si Trinovanty z Essexu, kteří se později stali spojenci kmene Icenů. V tomto desetiletí posílil Cunobelin svou kontrolu nad Cantiaky v Kentu, a jeho strýc Epaticcus přibližně v roce 35 po Kristu Atrebatům vzal Callevu (Silchester). Je tedy dobře myslitelné, že Icenové považovali Cunobelina za potenciální ohrožení své bezpečnosti a proto shromáždili poklad zlatých statérů, aby v případě útoku měli k dispozici dostatek prostředků. Po tři století byly zlaté statéry upřednostňovanými platebními prostředky pro vojáky. Proč by se to v roce 15 před Kristem mělo změnit? Domnívám se, že poklad z Wickham Market mohl být válečnou pokladnou v pozici vyčkávání. Zůstávají ale další otázky: proč zůstal poklad v zemi? Přišel majitel pokladu o život? Změnil Cunobelin své plány na invazi ?
3) Poplatek?
Nálezy mincí ukazují, že Addedomaros, král Catuvellaunů (cca. 45–25 před Kristem), nepanoval jen v Hertfordshire. Vládl také v Suffolku. Blízkost ke kmeni Icenů mohla být důvodem vzniku politické aliance obou kmenů, ve které byli Icenové slabším partnerem. Když Cunobelin někdy okolo roku 10 po Kristu přepadl Trinovanty, mohl se na tuto smlouvu odvolávat. Mohl od Icenů vyžadovat platbu za to, že je nenapadne. Jestli tomu tak bylo, proč nedošlo k uhrazení poplatku? Dříve než budeme o pokladu z Wickham Market dále spekulovat, potřebujeme více informací o jeho archeologické návaznosti. Snad se pak najdou odpovědi na některé nezodpovězené otázky.
