Zlaté mince Mince

OCHRANNÉ PRVKY PAPÍROVÝCH PLATIDEL



Časopis Mince&Bankovky
Jan Schönfeld

NEJČTENĚJŠÍ

Vysokohmotnostní mince

Papírová platidla se mnohem více stávají cílem padělatelů, než je tomu v případě mincí. Ačkoliv je naprostá většina zadržených falzifikátů nejnižšího stupně nebezpečnosti, je dobré znát základní ochranné prvky našich platidel.

Moderní technologie nás obklopují na každém kroku a není tak divu, že pronikají i do takového odvětví, jako jsou papírová platidla.

S nejnovějšími technologiemi se nesetkáváme jen na měnách jako je euro či americký dolar, ale nalezneme je i na našich bankovkách. Takovým příkladem je i tzv. IR tisk. Na rozdíl od veřejnosti dobře známého UV tisku je IR tisk určený pouze pro odbornou veřejnost a specializovaná zařízení. IR tisk spočívá v nánosu speciální barvy, která je viditelná pouze při osvícení infračerveným zářením. Touto barvou jsou na příklad u 100 a 200 Kč vyvedeny i portréty Karla IV. a Jana Amose Komenského. Naopak u vyšších nominálů jsou poté portréty viditelné jen z části nebo vůbec.

Dalším prvkem, který našel uplatnění i na bankovkách je dobře známý čárový kód. Čárový kód bývá umístěn buď viditelně na povrchu bankovky, nebo je zapracován přímo do papírové hmoty. Jednotlivé části mohou být složeny buď z částic kovu, nebo nahuštěním části papírové hmoty.

V tomto druhém případu ho můžeme nalézt i na euro bankovkách. Nasvítíme-li eurobankovku proti světlu, spatříme proužky tmavé a světlé barvy. Tmavá značí 1, světlá 0. Kód se zde čte z rubové strany a ve dvojkové soustavě koresponduje s nominální hodnotou.

Využití čárových kódu je však nejen v oblasti ochrany vůči falzifikaci, ale má i své praktické uplatnění například v čítačích. Moderní vysokorychlostní počítačky díky tomu dnes po načtení čárových kódů dokáží spočítat i 14 bankovek za sekundu a to aniž by musely být předen roztříděné.

Další dnes hojně využívaným prvkem je tzv. QR kód. QR kód zpravidla obsahuje zašifrované informace o pravosti bankovky. Lze ho ovšem využít i v oblasti turistického ruchu, kdy po načtení kódu mobilním telefonem dojde k přesměrování prohlížeče na webové stránky s informacemi i turistických zajímavostech, mapou země, aktuálním kurzu a podobně. Vůbec první bankovkou využívající QR kód se stala v roce 2014 Nigerijská bankovka po 100 naira, vydaná centrální bankou k 100. výročí vzniku země.

Na papírových platidlech však nalezneme i čipy. Jedním z nejčastěji používaných je tzv. RFID čip. Jedná se o obdobu NFC, které známe z mobilních telefonů. RFID čipy umožňují nejen čtení zapsaných informací, ale i zápis. Samotné čipy jsou velice malé, mohou měřit až pět setin milimetru. Využití této technologie je nejen v oblasti ochrany peněz, ale i monitorování pohybu bankovek v oběhu.

Nově nastupující generací jsou poté μ-chipy od společnosti Hitachi. Jedná se o miniaturní čipy o velikosti kolem čtyř desetin milimetru, které mohou být zapracovány do papírové hmoty bankovky a lze je přečíst na velké vzdálenosti. Díky této technologii by tam bylo možné zjistit množství peněz v balíku, aniž by jej bylo nutné otevřít. O implementaci této technologie v současnosti uvažuje i Evropská centrální banka pro vyšší hodnoty nových eurobankovek.

Základem každé bankovky je papír. V případě ceninového papíru se však nejedná o klasický papír z celulózy, který známě z papírnictví, ale o speciální papír vyrobený ze 100% bavlny. Díky tomu má bankovka nejen na pohmat jednoduše identifikovatelnou strukturu, ale i svůj charakteristický zvuk. Dalším ochranným prvkem je všem dobře známý vodoznak. Ten je v případě našich bankovek kombinovaný, což znamená, že je složen světlejšími a tmavšími částmi (menší nebo naopak vyšší hustota papíru), které tvoří výsledný obrazec. Zpravidla portrét ústřední postavy vyobrazené na bankovce. Při kontrole vodoznaku je potřeba dbát na to, aby byl vidět skutečně jen proti světlu a nejednalo se tak například pouze o natištěný obrazec.

U bankovek od 500 Kč výše se lze také setkat s opticky proměnlivou barvou. Jedná se o tisk speciální barvou s částečkami kovu, která v závislosti na úhlu pohledu mění barvu. Tento tisk nalezneme u pětisetkoruny ve tvaru růžičky, u tisícikoruny lipového lístku, dvoutisícikoruny ve formě harfy a u pětitisícikoruny v podobě českého lva. Podobný druh tisku je poté i tzv. Iridiscentní pruh, který nalezneme rovněž jen u vyšších nominálů od 1000 Kč výše. Ten se při běžném pohledu na bankovku jeví jako průhledný, po sklopení proti světlu ale získává barevný nádech s kovově lesklým odleskem. Nalezneme jej po pravé straně portrétu F. Palackému, Emy Destinové a T. G. Masaryka.

Dalším typickým znakem našich bankovek je okénkový proužek. Jedná se o proužek z uměle metalizované hmoty, který prochází skrze papír bankovky po celé její šířce. Je tvořen mikrotextem s označením hodnoty a centrální banky, v případě bankovek od 500 Kč výše pak mění barvu v závislosti na úhlu pohledu.

Specifickou ochranou proti falzifikaci jsou i tzv. Omron kolečka. Jedná se o žluté kroužky, které nalezneme u vybraných bankovek na lícní straně. Jejich cílem je zabránit tisku bankovky na domácích tiskárnách.

V neposlední řadě obsahují naše bankovky i mikrotext. Zde, jak už název napovídá se jedná o text, zpravidla číselné nebo slovní označení hodnoty, které je tištěno velmi malým písmem, zpravidla v řádu jednotek milimetrů. Nalezneme jej na příklad na líci vpravo od portrétu, nebo na rubu vedle státního znaku.

www.mince-bankovky.cz • Šéfredaktor: Jakub Tureček • Periodicita: dvouměsíčník • Místo vydání: Praha • Evidenční číslo: MK ČR E 17777 • ISSN: 1214-6757