UPOZORNĚNÍ: Vánoční provoz. Otevírací doba, garance dodání do Vánoc!
E-shop

Semper Victor

Politické programy na mincích a medailích


Časopis Mince&Bankovky


Římské mince nebyly jen platebním prostředkem, používaly se také jako masová média, jejichž úlohou bylo mezi lidem šířit portrét vítězného panovníka a politická poselství. Mohou v tomto ohledu být srovnávány s audiovizuálními a tiskovými médii moderní doby.

Úhel pohledu zaměřený na tuto další funkce, jež římské mince ve své vlastní funkci platebního prostředku zahrnují, zachytila speciální výstava Semper Victor, jež se zaměřila na motivy „vždy vítězného panovníka“ na mincích a medailích od doby římské antiky až po baroko.

Motivy i popisy mincí římského císařství sloužily státu a císařské vládě, tedy říšské politice a jejím programům a prohlášením, které se takto z center římského impéria dostávaly až do nejvzdálenějších oblastí a nejodlehlejších koutů. Motivy na mincích jsou nezvykle podbízivé a nápadné, srovnatelné s titulními stranami moderních tiskovin. Oslavují vojenské úspěchy, chválí morální hodnoty nebo oznamují hlavní motivy císařské politiky. Např. panovník Titus (79–81) na lícové straně jednoho sestercia raženého v roce 80, drobné minci z mosazi, je opatřen tituly římského císaře zpětně k císaři Augustovi, jež jsou základními prvky nejen anticko-římské, ale i středověkého a novodobého titulování evropských panovníků.

Navíc Titus je díky vavřínovému věnci vyznamenán jako vždy vítězný panovník, tedy motiv, jenž se opětovně odrážel v triumfálních motivech obrazů od renesance po baroko. Na rubové straně mince je popis IVD CAP (= IVDAEA CAPTA, Judea obsazena) a ukazuje tuto scénu: pod palmou sedí naříkající žena, vedle ní stojí muž s rukama spojenýma za zády. Titus a jeho otec Vespasianus nechali razit tisíce exemplářů tohoto mincovního typu, aby oznámili porážku židovského povstání římskými jednotkami (66–70). Židovské povstání skončilo rozpuštěním politického společenství židů v Palestině. Toto opatření římského impéria pozbylo platnosti až založením státu Izrael v roce 1948. Následný konflikt na Blízkém východě je tak nakonec výsledek porážky židovského povstání Římany.

Vavřínový věnec byl pro Římany původně jedinou ozdobou, kterou vítězný vojevůdce, imperátor, mohl nosit při slavnostním vjezdu do města Říma. Privilegium nosit stále vavřínový věnec měl jako první Julius César (100–44 př. n. l.), z jehož jména se odvozuje naše slovo „císař“. Senát v roce 36 př. n. l. udělil tuto poctu Césarovu adoptivnímu synovi Oktaviánovi, jenž byl pod jménem Caesar Divi Filius Augustus prvním římským císařem. Jména Augustus a César se staly stejně jako pojem imperátor pevnou součástí římských císařských titulů. Vavřínový věnec zůstal nejdůležitější ozdobou hlavy, než jej v roce 325 Konstantin Veliký nahradil diadémem z perel a klenotů.

Panovníci Svaté říše římské národa německého, území ovládaného římskoněmeckými císaři od středověku do roku 1806, se na svých mincích označovali jako „z Boží milosti císař římský“. Titul byl vytvořen ve středověku a měl vyjadřovat, že takové panování je v souladu s boží vůlí a ve Svaté římské říši ožila zaniklá říše Římanů. Dodatek v titulu vycházející z antického vzoru Semper Augustus, „Vždy rozmnožitel říše“, vyjadřoval povinnost panovníka ochraňovat a dodržovat práva impéria. Také ražba mincí v Grazu (Štýrském Hradci) se obzvláště od 17. století inspirovala tradicemi Svaté říše římské národa německého ohledně popisů a motivů jazykem, který přejímá přímo z doby římského císařství. Zemský panovník ve Štýrsku je na mincích portrétován s vavřínovým věncem a symbolizuje tak s odkazem na římskou antiku stále vítězného panovníka, Semper Victor.

Od roku 1717 je navíc oblečen do kabátu římského vojevůdce. Jak se uvádí v jednom dobovém pokynu, mince tak měly být udržovány v co možná nejvíce starožitném vzhledu.

Portrétní mince habsburských císařů z mincovny ve Štýrském Hradci zastupovaly na výstavě Semper Victor medaile s motivy lagunové Republiky Benátky, rarity, jež se v 19. století dostaly do Zemského muzea Joanneum jako součást daru Attema, dosud ale nebyly prezentovány na veřejnosti. Nachází se mezi nimi benátské mincovní medaile, zvané Osella, jež prozrazují slávu dóžete Francesca Morosiniho (1688–1694), a alianční medaile s motivy spojení Serenissima s ostatními evropskými velmocemi. Dále byly vystaveny vyhledávané mince ze svity Barbarigo, série medailí s motivy členů benátské patricijské rodiny Barbarigo, jež norimberskému medailérovi Johannu Franzi Neidingerovi, který od roku 1685 do roku 1714 působil v Benátkách, zadal Giovanni Francesco Barbarigo (1658–1730).

www.mince-bankovky.cz • Šéfredaktor: Jakub Tureček • Periodicita: dvouměsíčník • Místo vydání: Praha • Evidenční číslo: MK ČR E 17777 • ISSN: 1214-6757