UPOZORNĚNÍ: V období od 24.7.2021 do 8.8.2021 bude v Pražské mincovně probíhat celozávodní dovolená. Objednávky na produkty Pražské mincovny mohou tedy být vyřizovány až po jejím ukončení.
Zlato Mince

POKLAD
TETÍN



Roman Zaoral


Na konci ledna roku 2006 došlo při speleologickém průzkumu v Českém krasu k unikátnímu nálezu depotu mincí ze 13. století. Objeven byl na svahu pod vrcholovou plošinou táhlého zalesněného návrší situovaného jihozápadně od obce Tetín. Mince byly uloženy v keramické nádobě vložené do malé pukliny tvořené několika kameny.

Kvůli velkým mrazům nebylo možno hromadný nález ještě týž den vyzvednout, navíc jeho menší část se v blíže neurčitelné minulosti druhotně přemístila do štěrbin mezi kameny. Proto byly mince dohledávány detektorem kovů a vyzvedávány celkem ve třech etapách. Celý nález byl výborně zachován a jednotlivé mince byly jen mírně zoxidované. V keramické nádobě bylo uloženo celkem 76 velkých brakteátů (+ jeden drobný zlomek), 50 brakteátových svitků, které společně obsahují dalších asi 150 celých i půlených brakteátů a jeden slitek stříbra. Kmen nálezu představuje 648 feniků (obr. 2). České brakteáty jsou v nálezu zastoupeny třemi exempláři (obr. 3–5), které se řadí k dosud neznámým typům raženým nejspíš králem Václavem I. (1230–1253). Většinu složky tvoří míšeňské brakteáty: jedná se o 67 exemplářů v sedmi typech, z nichž jeden typ byl dosud neznámý (obr. 6). Většina míšeňských brakteátů byla ražena patrně v průběhu třicátých let 13. století, šest brakteátů (+ jeden drobný zlomek) nelze pro nečitelný obraz přesněji určit. Brakteátové svitky se v nálezu vyskytují v 50 kusech (obr. 7). Jsou to ve své době přehyby záměrně znehodnocené brakteáty, které ztratily svou původní peněžní funkci a staly se znovu pouze stříbrem, jež bylo nutné při každé obchodní operaci převažovat. Tento způsob manipulace s křehkými brakteáty byl ve 13. století poměrně častý. V tetínském pokladu jsou jednotlivé svitky velmi různorodé: byly vytvořeny z jednoho až osmi brakteátů, někdy i z jejich stříhaných polovin, které se jako jednotlivé kusy v nálezu jinak nevyskytují. Větší část svitků se konzervátorům podařilo opatrně otevřít: tvoří je převážně míšeňské ražby, ojediněle jsou zde zastoupeny i české brakteáty a některé středoněmecké, snad anhaltské brakteáty. Zatímco svitky složené z míšeňských a českých typů vznikly nejspíš v Čechách, výhradní výskyt středoněmeckých brakteátů v několika svitcích svědčí o tom, že typy ze vzdálenějších oblastí se do Čech zřejmě dostaly již v znehodnocené formě. Nejpočetnější skupinu mincí v pokladu z Tetína představují feniky. Jejich ražba byla od sklonku 12. století typická zejména pro oblast Bavorska a rakouských zemí. Jediným exemplářem je v tetínském pokladu zastoupen fenik říšské mincovny v Chebu (obr. 8). Kmen nálezu tvoří 637 řezenských feniků ražených společně tamními vévody a biskupy. Jde o celkem 15 typů, z nich nejstarší emise vznikly na sklonku 12. století a nejmladší pocházejí z doby kolem roku 1240. Nejčetnější jsou však pouze dva typy feniků z doby kolem roku 1225, jež jsou zastoupené v mnoha variantách (obr. 9–10). Významným příspěvkem k dokumentaci řezenské mincovní produkce je zjištění dvou zcela neznámých typů feniků (obr. 11–12). V jediném exempláři je doložen blíže nepřiřaditelný bavorský fenik (obr. 13). Mimořádně cenné informace přináší šest dobových napodobenin řezenských feniků ve třech typech (obr. 14–16). Zdá se, že tyto mince souvisí s činností mincovny v Plzni (dnešním Starém Plzenci). Pokud by se tento předpoklad podařilo prokázat, šlo by o významný průkazný doklad o zdejším, dosud pouze předpokládaném napodobování řezenských předloh. Výraznou orientaci fenikové složky na území Bavorska jasně ilustruje pouze jediná ražba z Dolních Rakous (obr. 17). Hmotnostně lze mezi feniky zařadit také jeden exemplář uherského denáru Štěpána I. (obr. 18), který byl ražen v rozmezí let 1000–1038. V českém prostředí je výskyt takto staré mince v kontextu souboru ze 13. století naprosto výjimečný. Poslední složku nálezu reprezentuje slitek stříbra o hmotnosti 112 g (obr. 19). Jde o výlitek miskovité dutiny s výrazně nerovnou spodní částí a hladkým zkrystalizovaným povrchem. Slitky surového stříbra se v hromadných nálezech 13. až počátku 14. století objevují jako specifický druh platidla, které bylo nutné vždy znovu převažovat. Slitek z tetínského nálezu patří mezi nejstarší známé exempláře datované do 13. století. Nález z Tetína lze bez nadsázky označit za unikátní. Je to první mincovní poklad z první poloviny 13. století na českém území, který se podařilo zachránit celý a který byl navíc, dosud jako jediný, vyzvednut odborně archeology. Numismatický význam nálezu lze shrnout v několika bodech: 1. K nejfrekventovanějším mincovním nominálům nálezu patří míšeňský brakteát typu Schwinkowski (1931) č. 499 (37 kusů) a zejména řezenské feniky typu Emmerig (1993) č. 206 (234 kusů) a č. 207 (330 kusů) z dvacátých a třicátých let 13. století v řadě dosud neregistrovaných variant. Nález obsahuje tři typy dosud neznámých českých brakteátů, jeden neznámý typ míšeňského brakteátu a dva zcela neznámé typy řezenských feniků v několika variantách. Depot proto představuje významný přínos pro poznání typologie míšeňských brakteátů a řezenských feniků. 2. Přítomnost napodobenin řezenských feniků v nálezu je důležitým východiskem pro úvahy o mincovní produkci mincovny v Plzni (Starém Plzenci) v období let 1225–1240. 3. Za současného stavu poznání chronologie ražeb zastoupených v nálezu lze předpokládat, že k ukrytí depotu do skalní dutiny došlo někdy na počátku čtyřicátých let 13. století. 4. Na českém území jde o první nález mincí 13. století, v němž jsou společně zastoupeny velké brakteáty, rozšířené převážně v severní polovině Čech, a řezenské feniky, typické svým nálezovým výskytem pro západočeskou oblast. Region Berounska lze označit za zónu, kde docházelo k prolínání obou měnových systémů. Navíc jde v rámci 13. století o nejstarší nález s obsahem řezenských feniků v Čechách. 5. Stříbrný slitek je patrně nejstarším dokladem výskytu tohoto typu platidla na českém území v nálezech datovaných do 13. století. Z hlediska regionálních dějin dnešního Berounska představuje tetínský nález výjimečný pramen pro poznání doby, v níž došlo k rozsáhlé transformaci oblasti i celé země. Během první poloviny 13. století se proměnilo postavení starého přemyslovského centra Tetín založením královského hradu. Do stejné doby patrně sahají i počátky města Beroun. Na základě nových archeologických výzkumů v Berouně lze pravděpodobně uvažovat o prvních nezdařených pokusech o založení královského města již před polovinou 13. století, tedy přibližně v období ukrytí depotu. Při založení a rozvoji Berouna se předpokládá účast bavorských a saských kolonistů, s jejichž aktivitami by nový mincovní depot mohl v širším kontextu souviset.

www.mince-bankovky.cz • Šéfredaktor: Jakub Tureček • Periodicita: dvouměsíčník • Místo vydání: Praha • Evidenční číslo: MK ČR E 17777 • ISSN: 1214-6757