Svatojiřské dukáty.

Vesmírná procházka
Vesmír přitahuje stále pozornost umělců medailérů.

Vsetín - Vedle rakouské mince, kterou jsme vám představili ve včerejším zpravodajství se kosmickému tématu věnuje i nová australská mince.

První výstup člověka ve skafandru do vesmíru podnikl 18. 3. 1965. Při jeho misi se vyskytla celá řada problémů. Jeden z nich nebylo možno předem prověřit na Zemi. Šlo o to, jak bude kosmický skafandr reagovat ve vesmírném vzduchoprázdnu," vzpomíná nyní 64letý Leonov. Po dvanáctiminutové "procházce" kosmem zjistil cosi, co odborníci netušili. Skafandr se nafoukl natolik, že mu znemožňoval dostat se zpět do lodi Voschod-2, vznášející se na oběžné dráze kolem Země. Bylo mi jasné, že musím snížit tlak uvnitř skafandru, ale o kolik? Pokud bych to přehnal, začala by mi vřít krev v těle a v takovém případě by se mnou byl amen. Ale nic jiného mi nezbývalo, musel jsem to udělat," říká.

Mince je zajímavá především tím že střed její mincovní plochy je oddělený od vnějšího prstence uvnitř, kterého volně rotuje. Představuje tak zeměkouli okolo níž krouží hvězdy, planety i družice vyobrazené na stříbrném prstenci.

Toto originální pojetí mince je třetím v řadě motivů, které australská mincovna Perth Mint věnovala vesmíru. Navazujete tak ne předchozí velmi úspěšné tituly Sputnik a Gagarin.

ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (29) Známky mlýnů
Mletí obilí doprovází lidstvo po několik tisíciletí.

Od drcení obilí na plochém kameni malým ručním kamenným drtidlem v neolitu vývoj dospěl k současným moderním plně mechanizovaným a automatizovaným mlýnům.

Ačkoliv má mlynárenství v Čechách dlouhou a starou tradici1, nejsou u nás zatím doloženy historické mlýnské známky, jaké jsou známé kupříkladu z Německa2 či Slezska3. Kovové známky, které se u nás v některých mlýnech užívaly, nemají zpravidla spojitost se samotnou mlýnskou výrobou. Dokládají však jiné podnikatelské aktivity a zemědělskou výrobu některých mlýnů. Jedním z hledisek při členění mlýnů jsou zdroje hnací energie. Nejstarším byl mlýn tažný, jehož pohonem byla síla zvířat, později se využívala energie větru a vody, od minulého století přišly na řadu pára a spalovací či elektrické motory. V českých zemích převládaly vodní mlýny, které se zejména v XIX. století rozšířily do značného množství. Ottův slovník naučný4 uvádí koncem roku 1890 v Čechách 6882 mlýnů, 2503 na Moravě a 650 ve Slezsku. K tomu ještě 573 mlýnů provozovaných „po továrensku“, celkem tedy 10 608 mlýnů. Mlýny byly tehdy na každém vodním toku, počínaje lučními potůčky. Řada jich zanikla, když se na přelomu století začala vozit laciná mouka z Uher umletá v parních velkomlýnech. Na snižování počtu malých vodních mlýnů, často odkázaných na rozmary počasí, měla dopad i domácí konkurence. S mlýny s válcovými stolicemi (americký mlýn, válcový mlýn, automatický mlýn, strojní mlýn, umělý či umělecký mlýn, jak se nazývaly) se nemohly měřit. Přesto je ještě v období první Československé republiky uváděn5 poměrně velký počet mlýnů, v sezóně 1923/1924 bylo v činnosti 10 221, v letech 1933/1934 pak 9220 mlýnů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU