PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (9)
Osobní prezentace ve společnosti privilegovaných
Začátek novověku mimo jiné rozšířil pole působnosti řezačů želez. Jejich úkolem už nebyla jen razidla pro mince. Nové objednávky zněly na medaile a také na početní peníze, známky a žetony. Tohle zboží ale nebylo pro každého. Jen jedna část společnosti, ta bohatá a vlivná, začala své postavení uplatňovat novým, vizuálně atraktivním způsobem, v kovu vyraženým jménem a erbem.
Z příšeří kouta jedné chodby pražského Hradu, vedoucí k ložnici císaře Rudolfa, se ozývaly dva tlumené hlasy. „Nemělo by to být těžké, on Rožmberkovi nedůvěřuje. Teď stačí jen pár dobře vybraných drobností a Voka už nic nezachrání.“ Druhý hlas se skepticky zeptal: „Jaké drobnosti máte na mysli?“ Pr vní se zasmál: „Může to být úplná hloupost. Podívejte se, tohle je třeba rožmberský početní peníz. Je na něm napsáno na jedné straně – PETR VOK Z ROŽMBERKA VLADAŘ. Když císaři ukážete jen tohle, ale už ne druhou stranu, na které je pokračování – DOMU ROŽMBERSKÉHO – tak postoupíme o krok dál. Jen musí být ten správný čas. Až našeho pána zase přepadnou jeho démoni a bude ve všech koutech vidět zradu."
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.
Nejdražší česká zlatá mince se vydražila za 1.200.000 Kč !
Těchto mincí se dochovalo pouze 8 ks. V prosinci 2006 se tento zlatý svatováclavský dvoudukát vydražil za neuvěřitelný 1 milion 200 tisíc korun.
Je to dosud nejvyšší cena zaplacená za československou minci.
Dražba dvoudukátu o váze sedmi gramů začínala na vyvolávací ceně 200 tisíc korun. Dražbu pořádala aukční síň Meissner - Neumann a v nabídce tu bylo 627 vzácných mincí z kolekce Karla Hackenschmieda, jenž uložil svoji sbírku na přelomu let 1937 a 1938 do bankovního sejfu, ze, kterého byla vyndána až na podzim 2006. Sbírka se prakticky celá rozprodala. Jednalo se přitom o unikátní a ucelený soubor mincí. Hackenschmied pracoval jako rada na československém ministerstvu financí a sbíral jen to nejkvalitnější co tehdejší numismatický trh nabízel. Vysoký finanční výnos z prodeje takové sbírky po 69 letech přitom není ojedinělý.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
