Dějiny válečnictví.

Nejdražší kabelka na světě v sobě ukrývá přes dva tisíce diamantů
Japonské klenotnictví Ginza Tanaka na nedávném klenotnickém festivalu představilo další diamantový doplněk – nejdražší kabelku na světě.

Japonské klenotnictví Ginza Tanaka na nedávném klenotnickém festivalu představilo další diamantový doplněk – nejdražší kabelku na světě.

Dnes stojí nejdražší kabelka světa přibližně milion britských liber, což je asi 30 milionů korun.

Platinová kabelka je posázená více než dvěma tisíci diamantů (celkem 208 karátů).

Diamantový pásek může šťastná majitelka sejmout a ozdobit jím svůj krk. Jedná se totiž o speciálně navržený náhrdelník. Oddělit můžete i velký osmikarátový diamant ve tvaru srdce a ten pak nosit jako brož.

Na londýnském klenotnickém veletrhu se kabelka těšila největšímu zájmu a stala se jedním z nejdražších vystavovaných kousků. Své budoucí majitelce zaručí, že bude na každé akci středem pozornosti, ať už jí bude kabelka nedbale viset na rameni, a nebo její dekolt bude zdobit neobvyklý náhrdelník zvýrazněný broží připíchnutou na šatech.

V současnosti platinová kabelka putuje po britských VIP buticích, kde je vystavována.

PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (5)
Krok ze starověku do středověku

Každé přechodné historické období mísí staré a nové, odcházející a přicházející. Legendy na mincích to samozřejmě odrážejí. Pozdní antika a raný středověk měly jako společný jmenovatel křesťanství. Obsah textů mincí, a také výtvarné provedení písma, nám nabízejí cenná dobová svědectví o prorůstání státu a nové víry.

Stůl v koutě krčmy obsadila skupina veteránů. „Něco vám vokážu“, řekl jeden a nechal kolovat malou bronzovou minci. „Tuhleto malý znamení je mi ňáký povědomý “. Nejstřízlivější přiblížil peníz až k očím: „Máš pravdu, tohle jsme si malovali na štíty tehdá před bitvou u Milvijskýho mostu. Ale co to je, to sem už zapomněl.“ Mince šla z ruky do ruky, a také další bývalí legionáři jen vrtěli hlavami. „To je přece Christogram,“ neudržel se otrávený krčmář, který jim právě doléval. Zničení Říma barbary roku 476 ukončilo dějiny západořímské říše. Než k tomu ale došlo, vytvořilo několik císařů podmínky k přežití říše v transformované podobě a na jiném místě. Nejdůležitějším z nich byl Flavius Valerius Constantinus (274–337), kterého známe spíš pod jménem Konstantin I. Veliký.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU