ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (42)
Karlovarské účelové známky II.
Mezi karlovarskými účelovými ražbami nechybí známky na nápoje, zejména pivo. Není jich ale v současnosti známo tolik, kolik by se dalo očekávat od lázeňského města s mnoha restauračními podniky. Jsou zde zastoupené obě jejich nejrozšířenější kategorie, známky k přídělu domácího piva v pivovarech a známky jako předplatné na pivo v hostincích. Připomeňme, že první dostávali zaměstnanci pivovaru v množství úměrném jejich postavení v pivovaru, věku a pohlaví, druhé prodávané s množstevní slevou napomáhaly podniku udržovat klientelu a byly tak jedním z prostředků konkurenčního boje.
Zámecký pivovar v Doubí1 někdy v letech 1890– 1925, kdy byl jeho majitelem Hanuš šlechtic Čížek ze Smidaichu, vydal známky k evidenci v ýdeje domácího piva (obr. 16–17). V literatuře jsou popsané s různými materiály. Peter Menzel uvádí u těchto ražeb německého výrobce Prägeanstalt L. Chr. Lauer Nürnberg. Známky pivovaru v Doubí jsou v současnosti zatím jediní zástupci karlovarských pivovarských známek. Z Weberova pivovaru v Karlov ých Varech Rybářích známky na domácí pivo nejsou známé, i když se s určitostí užívaly i tam.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
Ze světa kovových známek (24)
Známky šlechty v Čechách (2)
Devatenácté století bylo v Rakousko-Uhersku na udělování šlechtických titulů více než štědré. Snad v žádném období monarchie nebylo uděleno tolik nobilitací. Nositelé vysokých řádů, např. řádu Železné koruny (II. a III. stupeň), mohli zažádat o baronský (svobodný pán) či rytířský titul automaticky.
Do baronského stavu bý vali pov yšováni v XIX. století v ýznamní průmyslníci1, kupříkladu svob. pán František Ringhof fer ml. (1844-1909), majitel slévárny a továrny na v ýrobu železničních vagónů na Smíchově. Na základě udělení druhého stupně řádu Železné koruny roku 1902 se mohl o titul svobodný pán ucházet významný pivovarník Anton Dreher mladší (1849-1921). Na četných známkách, které vydali, však udělení šlechtického titulu nikterak uvedeno není. Nová šlechta se často honosila okázalými „rodovými“ erby, které jsou v několika případech v yobrazené i na účelov ých známkách. Rodov ý erb je to jediné, čím jsou uváděni na sv ých známkách užívaných v textilních továrnách baroni Klingerové (obr. 1), jimž byl šlechtický titul udělen roku 1898. Absence místa užívání měla praktický důvod, protože Klingerům patřily textilky v Kosmonosech, Mladé Boleslavi, na Liberecku v Novém Městě pod Smrkem a v Chrastavě, známky se tak mohly užívat kdekoliv.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU