Slovanská epopej.

Slovanská epopej

SLOVANSKÁ EPOPEJ
( 10 produktů v prodeji. )

Monumentální dílo Alfonse Muchy. Cyklus dvaceti velkoformátových obrazů přenesených na pamětní ražby z drahých kovů. Alfons Mucha si přál zachytit dějiny Slovanstva v kolekci obrazů, která by symbolizovala jejich cestu dějinami. S myšlenkou vytvoření Epopeje si pohrával už na začátku 20. století, nicméně kvůli nedostatku financí musel myšlenku odložit. Po svatbě s Marií Chytilovou v Chicagu nachází průmyslníka Charles R. Cranea, který byl ochoten nést veškeré náklady spojené s vytvořením Slovanské epopeje. Mucha se vrátil roku 1910 do rodné země, aby si pronajal část zámku na Zbirohu a zde tvořil Slovanskou epopej, jež mu dohromady zabrala 18 let života. Dokončil ji roku 1928, kdy ji spolu s Charlesem Cranem předal Praze a veškerému československému obyvatelstvu.

PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (2)
Bojanský kostelík

Další bankovkou, na kterou se dnes zaměříme, je bulharská 20leva z roku 1991. Hlavním motivem této bankovky je na aversu vévodkyně Desislava, v dnešní době řečeno – sponzorka výstavby Bojanského kostelíka, který je zobrazen na reversu.

Vévodkyně Desislava pocházela ze šlechtického rodu Asenů a je pro Bulhar y nejoblíbenější ženou středověku. Proto se o ní hodně píše v literatuře a také v básních. Mezi nejvíce viditelné kousky, kterými se zapsala do historie, je právě výstavba Bojanského kostelíka. Ten patří mezi největší památky středověké Sofie a Bulharska vůbec. se nachází na reversu stejné bankovky.

Historie Tento kostelík byl v ystavěn na samém okraji Sofie. Jeho východní křídlo patří mezi nejstarší stavební části, které spadají od konce 10. století, až po začátek 11. století. Jde o malou část nazvanou „apsida cross“ a jedná se o část budovy postavené na vzpěrách, jejíž půdorys má tvar kříže. V těchto částech se nachází právě také nejstarší malby fresek, které byly následně v průběhu 12. a 13.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.

100 EMALANGENI
Svazijsko (eSwatini) 2010–2017

Svazijsko (častěji však Swaziland) je stát v oblasti jižní Afriky, v sousedství Mosambiku a Jihoafrické republiky. Jde o jednu z posledních diarchieí světa, jejíž král se jmenuje Mswati III.

Emitentem platidel je na území Svazijska Central Bank of Swaziland (svazijsky Umntsholi Wemaswati). Banka emitovala v roce 2017 (100 a 200 emalangeni) a 2018 (200 emalangeni; specimen) nové hybridní bankovky o nominálních hodnotách 100 a 200 emalangeni (singulár lilangeni). Tato měnová jednotka, jak je zřejmé, je zákonem stanovená pro území Svazijska. ISO kód (ISO 4217) měny je SZL. Jednou setinou lilangeni je cent (1/100). Z historického pohledu stojí za povšimnutí, že na území Svazijska v době vyhlášení nezávislosti v roce 1968 se používala měna sousední Jihoafrické republiky (dále JAR), rand. Ten byl v platnosti až do roku 1974, kdy byl nahrazen novou měnou, lilangeni. Již v roce 1980 bylo však rozhodnuto, že druhou paralelní měnou se stane opět jihoafrický rand. Tu lze vedle lilangeni používat souběžně do současnosti. Svazijsko spolu s JAR, Lesothem a Namibií vytvořilo v roce 1994 tzv. Společný měnový prostor. Znamená to, že měny zúčastněných států jsou pevně navázány na jihoafrický rand v poměru 1 : 1. Rand lze užívat na území všech čtyřech státech, avšak národní měny Svazijska, Lesotha a Namibie se na území JAR používat nemohou. Centrální banka vydává bankovky s maximální nominální hodnotou 200 emalangeni a mince ve výši do 5 emalangeni (včetně mincí v různé výši centů). Větší část mincí má výroční charakter.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU