Kalendárium 2017 zlato.

ČS. OPEVNĚNÍ NA NÁCHODSKU,
Mnichov 1938 a numismatika

Rok 2018 je rokem, v němž si Česká republika připomněla několik tzv. osmičkových výročí, přibližujících významná data české i světové historie 20. století (1918, 1938, 1948, 1968). „Interpretace těchto událostí tvoří pevnou součást našeho národního vědomí. V minulých dobách se ale mnohé z nich více či méně mytizovaly, nebo různými způsoby politicky využívaly.“ říká historik Libor Jan. 1 Na prvním místě je třeba zmínit 100. výročí vzniku samostatného Československa v roce 1818, kterému se v letošním roce dostalo značné a zasloužené publicity. Dále letos uplynulo 80 let od podepsání mnichovské dohody, dokumentu uvozujícího jedny z nejtragičtějších okamžiků naší novodobé historie. Výročí přišlo krátce poté, co jsme si připomněli 50. výročí dalšího traumatického okamžiku, vstupu armád pěti socialistických zemí na československé území v roce 1968. Obě události tak měly společného jmenovatele, a to vnější zásah do dění na našem území. Komunistický únorový převrat v roce 1948 představuje další těžkou ránu, kterou náš národ utrpěl, ale tentokrát zevnitř. Všechny tři naposledy zmíněné události byly výsledkem úsilí totalitních sil o likvidaci principů demokracie v naší zemi.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.

ČESKOSLOVENSKÉ ZKUŠEBNÍ RAŽBY Pozvánka na aukci
Začátek první republiky nebylo jen o formování vlády a volbě našeho prvního prezidenta, ale byla to doba, kdy jsme se museli rozhodnout, jakou měnou budeme nově platit.

Věřte, že finální označení koruna a haléře to neměli tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Mohli jsme platit řepou, sokolem, frankem, rašínem, hřivnou…

S datem 10. dubna 1919 vchází v platnost zákon, který zavádí novou československou měnu. Název koruna byl pouze dočasný a navazoval na tradici z Rakousko-Uherské monarchie, kde se korunami a haléři platilo od roku 1892. První československá mince byl 20 a 50haléř z roku 1921, následovaný 10 haléřem a 1 korunou z let 1922, později se přidal 2 haléř, Guttfreundova slavná pětikoruna, 10 a 20 koruna a netypický 25 haléř. Jaká ale byla cesta k finální podobě prvorepublikových mincí? Bylo potřeba vyhlásit soutěž, dle jasně daných parametrů, jako tomu je dodnes. Zde přicházejí na řadu umělci, rytci (Šejnost, Španiel, Guttfreund, Čejka, Horejc a další), kteří ve své dílně dají podobu svému návrhu. Z těchto návrhů je později komisí vybráno několik nejúspěšnějších, zpravidla tři, které pak v mincovně dostávají podobu zkušebních odražků. Co to vlastně je? Jsou to mince, které se v mincovně zhotovovaly na zkoušku podle několika výtvarných návrhů, jako podklad na výběr nejvhodnějšího modelu a slitiny a k posouzení technických parametrů mince.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU