UKRAJINA 100 HŘIVEN
Komparace 1992–2014
Ukrajinská hřivna (ukrajinsky гривня / hryvňa; [ˈɦrɪu̯nʲɑ] IPA, ₴; emitent Natsional‘niy Bank Ukraïni) je zákonným platidlem východoevropského státu Ukrajina. Její ISO 4217 kód je UAH. Jedna hřivna je tvořena 100 kopějkami (ukrajinsky копійка / kopijka; 1/100).
Název hřivna se opakuje, protože shodnou měnu měla už Kyjevská Rus v 11. století. Novodobá hřivna se do oběhu dostala v roce 1996, kdy nahradila předešlou měnu, ukrajinský karbovanec (sing. i plurál je shodný; totožný emitent; Natsional‘niy Bank Ukraïni), která byla dočasnou měnou v období přechodu ze sovětského rublu na ukrajinskou hřivnu (1991–1996 [1995]). Hřivna vycházela z karbovance v poměru 100 000 karbovanců: 1 hřivna. Karbovanec byl zaveden proto, aby překlenul období hyperinflace a aby připravovaná nová ukrajinská měna tento problém už neměla. Hned v roce 1992 začaly přípravy na zavedení hřivny; v Kanadě byly vytištěny první bankovky, které až do roku 1996 čekaly na své oficiální použití. První emisí byla 1992 (1996) Issue. Bankovky byly datovány rokem 1992. Dvojí rok v názvu emise znamenal faktické vytištění bankovek (1992) a rok uvedení do oběhu (1996). Karbovanec a hřivna souběžně platily mezi 2. zářím a 16. zářím 1996, od 17. září téhož roku byla jedinou platnou měnou hřivna a karbovanec přestal v platebním systému existovat.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
Tlustý pražský groš Letmé setkání s vzácnou mincí
Tlustými mincemi nazýváme vzácné speciální ražby grošové měny, které byly zhotovovány sice běžnými razicími kolky, ale na mnohem silnějším střížku.
Tak vznikly mince s několikanásobnou až mnohonásobnou vahou, než která je pro jednotlivé nominály stanovena mincovním řádem.
Přestože mincování tzv. tlustých grošů a drobných peněz je písemnými prameny doloženo až na sklonku 15. století, jeho počátky v Čechách jsou kladeny do doby panování Jana Lucemburského.
Podle staršího výkladu byly tyto mince na tlustém střížku raženy původně ve Francii, snad na zkoušku, jako „piedsforts“ (chlubné mince). Tam bylo ražení obdobných mincí obvyklé již od konce 13. století. Skutečnost, že Jan dlouho ve Francii pobýval, může tento vliv na české mincovnictví potvrzovat.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
