Dekameron

Setkávání s TGM První prezident očima medailéra
T. G. Masaryk je stálicí našich novodobých dějin. Jeho odkaz prošel zkouškou dvou totalit, které svou averzí vůči němu prokázaly Masarykovy nadčasové hodnoty.

Nejprve úřady Třetí říše, se spolehlivým instinktem zaměřeným proti všemu humanistickému, likvidovaly na území protektorátu veškeré připomínky našeho prvního prezidenta. Komunisté pak po roce 1948 odstěhovali do depozitářů pár jeho zbylých soch a Masarykovy knihy záhadně zmizely z regálů knihoven. T. G. M. se potom nadlouho zapsal do nových školních učebnic jako exponent buržoazie a tím vlastně nepřítel prostého lidu. Do podvědomí lidových mas se měl vtisknut obraz „toho prezidenta, který nechal střílet do dělníků“.

Není mým úkolem uvádět na pravou míru tyto a podobné urážky a cí lené dezinformace. K tomu je po ruce rozsáhlá odborná literatura. Mám však osobní zkušenost, protože patřím ke generaci, která se o Masarykovi už učila z nov ých učebnic dějepisu, používaných ve školách v padesátých letech. Tak se stalo, že mě tato největší osobnost moderních českých a také československých dějin dlouho míjela. Nebyl jsem sice inf ikován nějakým odporem, ale Masaryka jsem ke své škodě ještě jako středoškolák pořádně neznal a byl mně v podstatě lhostejný. Teprve šedesátá léta, a pro mě zároveň léta v ysokoškolská, mně poskytla v tomto směru základní osvětu. V tisku v ycházely o Masarykovi texty, pro mou generaci skutečně objevné.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012