VÝCHODONĚMECKÁ MARKA
Historický přehled
Po pádu nacistického režimu se vztahy mezi někdejšími spojenci začaly notně zhoršovat. Rozdílné ekonomické, vojenské, a především geopolitické zájmy vedli ve svém důsledku až k rozdělení země na východní a západní část.
V červnu 1945 došlo k ustanovení Sovětské vojenské správy (Sowjetische Militäradministration in Deutschland – SMAD), která převzala civilní moc na obsazeném území. Na postupimské konferenci se zástupci Velké Británie, Francie, Spojených států a Sovětského svazu dohodly na demilitarizaci a rozdělení Německa do čtyř okupačních zón. Následující měsíc byly na základě nařízení SMAD ustanoveny orgány německé ústřední správ y, v kter ých získali dominantní vliv komunisté. Rozdí lné geopolitické zájmy někdejších spojenců vedli k stále větší eskalaci vzájemných vztahů, které se zrcadlili i v rozdí lném přístupu k obsazenému území. Zatímco Sovětský svaz se z východní zóny snažil v y tvořit loutkov ý stát, Spojené státy, Velká Británie a Francie usilovali o demokratizaci Německa.
Měnová reforma
Roznětkou k rozdělení země na dva samostatné státy se stala měnová reforma z 18. čer vna 1948, kterou došlo k ukončení platnosti Reichsmark a Rentenmark v západních sektorech a jejím nahrazením nově vzniklé Deutsche Mark. Vzhledem k tomu, že říšské marky byly v sovětské okupační zóně stále legálním platidlem, přesunula se značná část oběživa na v ýchod, což ve svém důsledku vedlo ke skokovému znehodnocení staré měny.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
Ze světa kovových známek (10) Signatury na účelových známkách
Jen nepatrný podíl kovových účelových známek z našeho území tvoří ražby opatřené
signaturou buď svého výrobce, nebo tvůrce návrhu razidel.
Výrobní původ většiny našich
účelových známek lze tak pouze odhadovat podle jejich fabriky.
Nejstarší české značené známky produkoval závod Carl Höfer Sohne Prag, činný do roku 1855. Na známkách užíval značky H, C. H., C: H:, C: HOEFER, C. HÖFER PRAG, C H & S, C. H. S. AP., C. H. & S. AP., na medailích byly i další kombinace iniciál (obr. 1–2).
Výrobcem, který relativně často značil účelové známky, byl pražský závod I. B. Pichl, který od roku 1885 působil jako ražebna pod honosným názvem Rytecko-mechanická továrna I. B. Pichl v Praze. Na ražbách této firmy najdeme nejčastěji prosté PICHL, méně časté je J B PICHL, PICHLPRAHA či PICHL – PRAGA (obr. 3–4). Další značka přiřčená této ražebně, přes sebe položené litery IB, se později ukázala být značkou německé ražebny Beyenbach Wiesbaden1. Značky wiesbadenské firmy jsou známé z několika známek a medailí z německé jazykové oblasti severozápadních Čech, zde na známce Schlosserova hostince v Krupce na Teplicku (obr. 5).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
