Izraelský poklad
Nález 2000 zlatých mincí
Koncem ledna letošního roku byl nalezen největší poklad na území Izraele. Jedná se o dva tisíce zlatých mincí, které byly nalezeny skupinou potápěčů na mořském dně v hloubce 12 metrů nedaleko od starého přístavu v Caesareji, který se nachází v památkové rezervaci Caesarea.
Ti, kdo nalezli ztracený poklad, byli členové místního potápěčského klubu. Podle jejich slov zpočátku se domnívali, že se jedná o nějaké nové mince-hračky, teprve později se přesvědčili, že se jedná o opravdový poklad. Ze dna vzali sebou pár mincí a na břehu běželi za ředitelem potápěčského klubu a ukázali mu mince, které našli, a on nález oznámil Oddělení mořské archeologie při Správě památek. Proběhla krátká příprava a poté spolu s potápěči caesarejského klubu sestoupili na mořské dno též potápěči Správy památek, kteří byli vybaveni detektorem kovů. Obě skupiny potápěčů vyzvedly z mořského dna 2000 zlatých mincí v nominálních hodnotách dinár, půldinár a čtvrtdinár. Podle slov ředitele Oddělení mořské archeologie při Správě památek Jakoba Sharbita se jedná o jedinečné historické svědectví přibližující nám život z dávné doby.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
Revoluce 1848–1849 Doplněk k problematice
Přibližně před půl rokem jsem ve svém článku na stránkách časopisu M&B (1/2014) seznámil čtenáře v základních rysech s údaji o mincích a papírových platidlech vydaných v revolučních letech 1848–1849 na území celé habsburské monarchie,..
Přibližně před půl rokem jsem ve svém článku na stránkách časopisu M&B (1/2014) seznámil čtenáře v základních rysech s údaji o mincích a papírových platidlech vydaných v revolučních letech 1848–1849 na území celé habsburské monarchie, a to v kontextu sledu historických událostí. Článek nezůstal bez čtenářského ohlasu, a proto jsem se rozhodl zejména na základě připomínky našeho předního odborníka v oboru českých účelových známek, nouzových mincí a nouzových platidel charakteru mincí pana Marka Cajthamla, své pojednání doplnit a upřesnit.
Kolega Cajthaml mě upozornil na jednu nesrovnalost, která vznikla (jak jsem zjistil při následné kontrole) vypadnutím části textu ještě před předáním rukopisných podkladů do redakce časopisu M&B. V článku jsem totiž v kapitole věnované revoluci v Rakousku a v Čechách uvedl – cituji: „Obce, panství, obchodníci, řemeslníci ap. začaly svépomocí vydávat vlastní krejcarové hodnoty převážně z papíru (ale i z jiných materiálů jako kov, kůže, textil, ...), jež zněly na konvenční měnu.“ Připomínka Marka Cajthamla se týkala toho, že ve skutečnosti privátní nouzová platidla vydávaná v revolučním období 1848–1850 zněla nejen na konvenční měnu, nýbrž i na měnu vídeňskou. Obě měny totiž, jak konvenční, tak i vídeňská, byly podle císařských výnosů po mnoho let v platnosti současně (viz. časopis M&B 6/2012 a 6/2013). Čtenářům se proto touto cestou omlouvám a v následujících řádcích svou chybu napravím s tím, že přidám další informace, na které v původním článku s ohledem na jeho celkové zaměření nebyl prostor.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
